pátek 11. prosince 2015

Sídlištní zeleň Fifejdy I /když je vize a koncept


Nominace na urbanistický projekt roku 2015
Sídlištní zeleň, neboli zeleň obytných souborů, tvoří největší podíl zeleně na území města Ostravy. Dle kategorizace funkčních typů zeleně, byla sídlištní zeleň definována na 1 052 ha z celkových 3 586 ha zeleně města Ostravy (strategický plán zeleně). Zeleň tvoří téměř 20 % rozlohy města z toho ¼ je zeleň na sídlištích.

V průběhu let 2002 – 2014 byl v Mariánských Horách realizován projekt, který byl v letošním roce nominován na titul urbanistický projekt roku 2015.  Rozloha řešeného území 20,56 ha. Cena 114 mil. Kč. Projekt se zaměřoval na regeneraci sídlištní zeleně a byl realizován v 5 etapách. Výsledkem je kultivovaný prostor s dětskými hřišti, uměleckými prvky, psím výběhem, trvalkovými výsadbami, centrálním procházkovým okruhem a menšími polosoukromými prostory, těsně navázanými na bytové domy.

Dětské hřiště s centrálním prvkem lanové pyramidy.
Kamenné plastiky před školou jsou jedním několika výtvarných prvků na sídlišti.
Volný výběh a agility pro psy.
I bez nominace na titul urbanistický projekt roku vám bude jedním průchodem územím jasné, že zde se pracovalo trochu jinak, než je na ostravské poměry běžné.  Zajímavým údajem celého projektu je období, po které byla regenerace sídliště uskutečňována.  Celá regenerace trvala přes 10 let.  Projekt byl zpracován participativně za účasti veřejnosti a specialistů v daném oboru.  Nejedná se o žádný jednorázový projekt vykreslený v tichu kanceláří. 
Výsledek letité práce je dobrou prezentací toho, jak může sídliště vypadat, když je vize a koncept.

úterý 8. prosince 2015

Kytička na hrob


Nesplnitelný úkol květinových výsadeb

Ráda bych se pozastavila nad používání květin ve veřejném prostoru. Květiny do veřejného prostoru bezesporu patří. Jejich vhodným použitím můžeme prostor oživit, udávat směr chůze nebo podpořit význam místa. 

Naopak v některých případech jsou květinové záhony vysazovány s nesplnitelným úkolem a to zachránit zkrachovalou a zcela nevyhovující situaci veřejného prostranství.
Narážím na květinové výsadby v místech, kde bych jejich využití neočekávala a upřímně ani očekávat nechtěla.  Květiny zdobí vnitřní prostory bývalých kašen, lemují, tudíž potvrzují nesprávně řešené partery, snaží se zjemnit špatně řešený městský mobiliář.
Místo kašny, květinový záhon nebo hrobové pole?

Obdobný příběh. Bývalá kašna na Hlavní Třídě v Ostravě Porubě.
Investování financí do zastírajících květinových manevrů nad nevyhovující situací je prodražováním vhodného řešení.  
Travnatý parter, se stavbou hlavního uzávěru plynu a lavičkami s pohledem odvráceným od radnice ke casinu. Výsadby jsou pěkné, ale bohužel  neutěšený předprostor radnice nespasí.
Květinové výsadby by neměly být omezovány jen na místa, kdy už nevíme kudy kam, ale měly by být používány citlivě v rámci uceleného městské prostoru. Příkladem můžou být záhony Silbersommer plánované v dělících pásech, letničkové výsadby jako přirozený lem trávníkových ploch (využití například v parku Stromovka) nebo kvetoucí travnaté pásy v blízkosti cest a tramvajových kolejí.  Pro inspiraci bychom nemuseli jezdit daleko, města Kopřivnice a Příbor jsou v tomto ohledu vhodným příkladem.

Květinové výsadby nahradily travnatý pás (Příbor)



sobota 28. listopadu 2015

Provoz Hlubina, místo s vizitkou

O Dolní Oblasti Vítkovice se mluví horem dolem. V dobrém i ve zlém, s obdivem i obavami.  V celé České republice bychom v současnosti těžko hledali oblast s rychlejším tempem vývoje.  Stavby, realizované pod taktovkou předního českého architekta Josefa Pleskota, sbírají ocenění, těší se velkému zájmu a vysoké návštěvnosti.  DOV (Dolní oblast Vítkovice) je zónou, kulturní zónou, kde se jezdí pro zážitky a za kulturou. Píši Jezdí, neboť dojít zde, s prozatím dostupných směrů, je zážitek na samostatný článek.  Nyní se, ale nechci věnovat ani pěší dopravě, ani velkým  stavbám v DOV. Ráda bych se pozastavila nad jednou ucelenou částí DOV a tou je Provoz Hlubina.

Provoz Hlubina, byl zbudován jako kreativní místo. Je to prostor primárně určený pro ateliéry, dílny a konání neziskových kulturních akcí. Prostor s ambicí se stát kulturní čtvrtí. Nevím, jestli  již samotná ambice pětice budov stát se na čtvrtí, není dost vysoká, ale toto k DOV patří: výš s Bolt Tower, blíž s Jantarovou stezkou, ctižádost místu rozhodně nechybí. 
Ono je vlastně jedno co je, bude, nebo může být v budovách rekonstruovaného dolu Hlubina. Vizitka a vzkaz tohoto místa je jasný. Pohybují se zde lidé, které místo baví a skrz jejich tvorbu baví i místo Vás. Pro mne je to v podstatě ukázková práce komunikace mezi programovou náplní budov a venkovním prostorem.




Kresby na stěnách, plechových dveřích, pestrobarevný podchod, svařované lavičky, vlající venkovní lustr, spousta drobností, kvůli kterým jste nepřišli, o kterých jste nečetli, a kvůli kterým se nyní zastavujete, fotíte je a přemýšlíte nad nimi. Je to Vizitka, pozvánka dovnitř. Přála bych si, abych totéž mohla říci o prostoru kolem Katedrály Božského Spasitele, oblasti kolem kostela sv. Václava nebo i o před-prostoru Galerie výtvarného umění v centru Ostravy.
Nevím, čím se Provoz Hlubina stane, ale již nyní se z něj (alespoň pro mne) stal příklad místa, kde exteriér komunikuje s interiérem. Čitelně, spontánně a zábavně je zde využíváno potenciálu vnějšku k nenásilnému představení vnitřního dění. Nekřičí na Vás barevné reklamy a přesto je toto ideální pozvánka dovnitř.

čtvrtek 19. listopadu 2015

Lavička zadarmo, jen samé benefity?

Městský mobiliář je souhrnné označení pro lavičky, koše, veřejná osvětlení, městské truhlíky a ostatní doprovodné vybavení pobytového prostoru města. Pohledem na tyto prvky zjistíte mnohé o prostranství, kde se právě nacházíte. S důležitostí místa stoupá kvalita i četnost mobiliáře. Centrální náměstí, hlavní bulváry i městské parky mohou mít jednotný design mobiliáře, který se skokově mění v okamžiku, kdy se ocitnete mimo územím zájmu. 
Specifickým prvkem českého veřejného prostoru je reklamní mobiliář, jehož čelním zástupcem je tzv. lavička zadarmo.
 
Lavička zadarmo je možnost jak městská samospráva může svým občanům zajistit bezplatně místa k sezení. Dle prezentace na webu společnosti: "Reklamní lavička plní službu občanům bez nutnosti vynakládat veřejné finance". Síť laviček zadarmo obsahuje 5000 ks po celé České republice. Podíl města Ostravy na této sumě je 327 ks (zdroj.www.ad-net.cz). 


Lavičky jsou umisťovány  primárně jako reklamní plochy, což někdy vede k paradoxním usazením na místa, která nejsou pocitově zcela příjemné k posezení.
Roční reklama na jedné lavičce firmě vydělá od 12 000 – 31 200 Kč. Poplatky za reklamní plochy zde nejsou žádné. Pořizovací cena klasické lavičky se pohybuje od 8 000-15 000 Kč, bez reklam, polepů a s vyšší estetikou. 



Musím se ptát, jestli tohoto bezplatného dobra není někde až moc. Je potřeba říci, že lavička zadarmo představuje provizorium, v žádném případě toto není a nesmí představovat standart městského mobiliáře. Města ani obce by tudíž tímto způsobem neměla obcházet povinnost předního správce veřejných prostranství, na kterých je míst pro oficiální reklamy dosytosti.

Pořizovací cena 8000 Kč. zdroj: www.urbania.cz
Pořizovací cena 12 000 Kč. zdroj: www.urbania.cz