úterý 19. ledna 2016

PROLUKY, aneb pohledem studentů pražské ČVÚT do centra Ostravy

Výstava je otevřená veřejnosti vždy v pracovní dny od 8-17 hod, do 15 února 2016. 
 
Od poloviny ledna do poloviny února je v prostorách vedle současné radnice Moravské Ostravy a Přívoz, v místech kde stával bankomat České spořitelny, ke zhlédnutí výstava pražských studentů ČVÚT.  Na výstavě je možno spatřit 26 posterů věnujících se řešení proluk v centru města Ostravy.

 
 Černá louka se zástavbou vysokopodlažních budov ???
Jako červená niť se celou výstavou tiše prolíná sousloví stavební pozemek.  Nazíraní na městské centrum jako na cedník nezaplněných děr, má bezesporu své opodstatnění.   Perspektivě stavebního architekta nepřišla na milost ani Černá louka, i zde se k pozemkům přistupovalo jako k potenciálním stavebním parcelám.  Zahušťování zástavby by městskému centru bezesporu prospělo. Musím se ale ptát zdali v okamžiku, kdy pracně a bezútěšně hledáme funkční využití pro stávající stavby, např. komplex budov bývalého obchodního domu Ostravica – Textilia, poloprázdný dům světoznámého architekta E. Mendelsohna, z poloviny nevyužitá prodejna Knihcentra na Smetanově náměstí aj., je zahušťování zástavy to co vytrhne trn z paty historickému centru.

 
Jeden prostor dva odlišné přístupy

Napadlo mne, jak by vypadalo městské centrum pohledem ateliéru zahradních architektů. Nezměnilo by se pod jejich perspektivou v Zahradní město, plné odpočinkových stepping stones, nášlapných zelených kamenů, menších parčíků a veřejných prostorů, které by mohly plnit stejně dobře funkci dočasnou jako trvalou. 

Návrhové řešení ze strany „pražských“ studentů je odvážné, kreativní a problematiku městských proluk opětovně, alespoň na chvíli, eskaluje. Pohled budoucích architektů na řešení městského centra může být zajímavý i pro ty co se zrovna architekturou nezabývají. Strefili se studenti do našich představ o podobě města, kde bychom si přáli žít?

neděle 10. ledna 2016

Kafe na chodbě / Pěší nebo průchozí zóny

Rychlost průchodu městem je v zimních měsících několikrát vyšší než v přívětivých dnech v roce. Zima tudíž není pro pěší zóny (s výjimkou vánočních trhů příliš přívětivá). Co ovšem zasněžené chodníky krásně ukazují je převažující směr chůze a plošné využití pěších tahů. Na fotografiích níže může vidět, že v případě pěších zón v Ostravě je podstatná část kolem betonových a litinových obrub nevyužita.  Můžeme vidět i jasné ohraničení a pocitové zmenšení pobytového prostoru Jiráskova náměstí.



Ono je celkově zajímavé, jak se v centru města přistupuje k pěší zóně. Dobře patrné je to na nedávno obnoveném úseku pěší zóny na ulici 28. Října. Nově rekonstruovaná část ulice 28. Října svým provedením respektuje již dříve obnovený úsek vedoucí k Sýkorovu mostu, ovšem charakter ulice nic nového nepřinesl.  Jedná se v podstatě o další hybridní prostor, mezi pěší zónou a ulicí sloužící k průjezdu vozidel. Ulice je řešena formou centrální linie tzv. vozovky, která je od pásů pro chodce oddělena 49 litinovými obrubníky. To, že automobilový provoz má na pěší zóně své nezastupitelé místo můžeme spatřovat i v salvě dopravního značení zdobící každý roh.  Dopravní značky v pěší zóně nejsou standardem ani bezmeznou potřebou. Města mající pěší zónu daleko větší než Ostrava se bez nich pohodlně obejdou (pro příklad Brno, Liberec, s výjimkami i Praha).Důvod je jednoduchý,chodec je tu prioritní a auta zde mají velmi omezený prostor, limitovaný dobou určenou pro zásobování (v praxi to samozřejmě ani na místech bez dopravního značení není růžové).  
Pěší zóna Ostrava, dopravní značení jako nutná součást (zdroj. google maps)
Pěší zóna Brno, zásobování se odehrává i bez dopravního značení (zdroj google maps)
Plánování pěší zóny z pohledu chodce přináší daleko více než jen využití celého profilu ulice, bez zbytečných bariér a limitů. Jednou z velmi kvalitně a komplexně řešených pěších zón u nás je bezesporu pěší zóna v Chebu. Její hlavní devízou je program a vytváření drobných pobytových míst, využívající přirozený potenciál rozšíření ulice.  Ulice není navržena jen jako homogenní linka, ale jako soubor mikroprostorů doprovázející ulici pro pěší. Chodec pak pěší zónou pouze neprochází, ale zastavuje se zde, setkává i odpočívá. Čas strávený na pěší zóně se prodlužuje. A o tom by pěší zóny dneška měly být, ne o průchodu, ale o dominanci chodce a jeho potřeb. 

Pěší zóna Cheb (zdroj: www.archinews.cz)
Pěší zóna Cheb (zdroj: http://www.lidovky.cz/foto)
Pěší zóna Cheb (zdroj: www.evermax.cz)