Agora OVA: Kafe na chodbě / Pěší nebo průchozí zóny

Rychlost průchodu městem je v zimních měsících několikrát vyšší než v přívětivých dnech v roce. Zima tudíž není pro pěší zóny (s výjimkou vánočních trhů příliš přívětivá). Co ovšem zasněžené chodníky krásně ukazují je převažující směr chůze a plošné využití pěších tahů. Na fotografiích níže může vidět, že v případě pěších zón v Ostravě je podstatná část kolem betonových a litinových obrub nevyužita. Můžeme vidět i jasné ohraničení a pocitové zmenšení pobytového prostoru Jiráskova náměstí.

Ono je celkově zajímavé, jak se v centru města přistupuje k pěší zóně. Dobře patrné je to na nedávno obnoveném úseku pěší zóny na ulici 28. Října. Nově rekonstruovaná část ulice 28. Října svým provedením respektuje již dříve obnovený úsek vedoucí k Sýkorovu mostu, ovšem charakter ulice nic nového nepřinesl. Jedná se v podstatě o další hybridní prostor, mezi pěší zónou a ulicí sloužící k průjezdu vozidel. Ulice je řešena formou centrální linie tzv. vozovky, která je od pásů pro chodce oddělena 49 litinovými obrubníky. To, že automobilový provoz má na pěší zóně své nezastupitelé místo můžeme spatřovat i v salvě dopravního značení zdobící každý roh. Dopravní značky v pěší zóně nejsou standardem ani bezmeznou potřebou. Města mající pěší zónu daleko větší než Ostrava se bez nich pohodlně obejdou (pro příklad Brno, Liberec, s výjimkami i Praha).Důvod je jednoduchý,chodec je tu prioritní a auta zde mají velmi omezený prostor, limitovaný dobou určenou pro zásobování (v praxi to samozřejmě ani na místech bez dopravního značení není růžové).

Pěší zóna Ostrava, dopravní značení jako nutná součást (zdroj. google maps)

Pěší zóna Brno, zásobování se odehrává i bez dopravního značení (zdroj google maps)

Plánování pěší zóny z pohledu chodce přináší daleko více než jen využití celého profilu ulice, bez zbytečných bariér a limitů. Jednou z velmi kvalitně a komplexně řešených pěších zón u nás je bezesporu pěší zóna v Chebu. Její hlavní devízou je program a vytváření drobných pobytových míst, využívající přirozený potenciál rozšíření ulice. Ulice není navržena jen jako homogenní linka, ale jako soubor mikroprostorů doprovázející ulici pro pěší. Chodec pak pěší zónou pouze neprochází, ale zastavuje se zde, setkává i odpočívá. Čas strávený na pěší zóně se prodlužuje. A o tom by pěší zóny dneška měly být, ne o průchodu, ale o dominanci chodce a jeho potřeb.