Centrum Ostravy není Disneyland

Vedení města se snaží o oživení historického centra Ostravy, zvolená forma a design realizací bohužel nekoresponduje s funkcí a významem městského centra jako reprezentativního prostoru města.

Forma zabíjí obsah aneb pejsek a kočička vaří dort

Současný prázdninový obraz oživení městského centra je divočejší než bylo běžné v minulých letech. Uprostřed náměstí je písková pláž pro volejbal. Říkáte si ano, tohle je správný způsob, jak zjistit potenciální možnost využití nezastavěné proluky. Přidejme k tomu instalací cirkusového stanu s kavárnou? Párty stan s pískovištěm. Trhovecké dřevěné budky naproti Staré Arény.  Máme dort pejska a kočičky.

Idea plážové plochy ani sezónní kavárny není špatná, úskalí je v provedení a celém uspořádání prostoru. Zjednodušme to, jde o design.  Centrum města je vizitkou celého města. V Národním divadle vás neusadí na plastové židličky. 

  

Párty stan s pískovištěm

Hřiště v centru, skvělý nápad, jen je toho chaosu na jednu proluku trochu moc

Prefabrikát místo kvality / dětské hřiště na Černé Louce

Cirkusový stan není, ale jedinou prázdninovou novinkou, pokud popojedete z městského centra na Černou louku už z dálky uvidíte nové, všemi barvami křičí, pohledově exponované dětské hřiště. Přesně takové, které kdyby se vzneslo, mohlo by přistát na jakémkoliv sídlištním dvoře v rámci Ostravy, prostě prefabrikát.

Fantazie a design se při tvorbě hřiště vyčerpala při návrhu vstupní brány,  pak už se barvičky a hračičky pro dětičky „frkali“ jak Baťa cvičky. Přesně podle norem, přesně podle katalogu. Dokonale bez nápadu, bez kontextu k místu, bez zamyšlení se nad formou a výběrem místa.

Další cirkus s absencí designu. Tento cirkus za pár týdnů bohužel nezmizí a obrazu místa, ani centra města neprospívá.   

Méně barev, více invence, méně pohledové exponovasti, a tak dále...

 

Dětské hřiště v Praze reflektuje bránu sousední budovy galerie Mánes

Dětské hřiště Brno park Šalepova

Hledá se zadání pro kvalitní veřejný prostor?

Téma revitalizace městských prostor se v posledních letech těší zvýšené pozornosti. Přes tuto pozornost, je ale stále velká část důležitých míst v Ostravě řešena nedostatečně, nebo vůbec.  V posledních letech, bylo realizováno několik velkých projektů v centrum města. V konečném důsledku, ani jeden z nich výrazně nepřispěl ke zlepšení veřejných prostranství.

Podtitulem dnešního příspěvku bude, když dva dělají totéž, není to totéž. Tři obdobné prostory, tři realizace, tři rozdílené výsledky. Není to o penězích, ale o zadání. Chcete-li kvalitní park, dostanete kvalitní park. Chcete-li dopravní ulici, budete mít dopravní ulici. Chcete-li nákupní bulvár s omezeným provozem aut, dostanete jej.

1.       Revitalizace (Humanizace) Ostravice x Revitalizace Isar

ISAR: Revitalizace řeky Isar v Mnichově proběhla jako multi‑disciplninární projekt, do které bylo v letech 2000-2011, zapojena řada odborníků od urbanistů, ekologů, geologů až po architekty a jiné specializované profese. Výsledkem byla úprava osmi kilometrového úseku řeky protékajících městem Mnichov. V tomto úseku byl řece navrácen její přirozený charakter, pravidelné břehy byly narušeny kombinací lavic, zátočin a tůní. Revitalizací došlo ke zlepšení kvality vody v řece, vodní obsádky, až po atraktivitu řeky pro obyvatelé Mnichova. Břehy a vody řeky Isar jsou v sezóně plné lidí.

Přirozená úprava řeky

OSTRAVICE: Humanizace řeky Ostravice proběhla v letech 2011-2014. Cílem projektu bylo zlepšit kvalitu vody ke koupání a zpřístupnit řeku lidem. Na řece vzniklo několik technických objektů, v blízkosti řeky byly instalovány slunící plochy. S charakterem toku nebylo pracováno. V řece se stále nedá koupat.

Technická úprava řeky

2.       Rekonstrukce nádražní ulice x Rekonstrukce Joštovy ulice

JOŠTOVA ULICE/BRNO: Při rekonstrukci Jošotvy ulice bylo použito principu sdílené ulice, kde veškerý provoz, ať už dopravní nebo pěší, probíhá v jedné úrovni. Mírně vyvýšeno je jen nástupní stání do tramvají. Pro povrch ulice byly použity desky a kostky z přírodního kamene. V ulici byly umístěny lavičky a vysázeny stromy. V ulici byl omezen automobilový provoz.

ulice pro lidi (zdroj:1000x1000-1384776625-jostova-ulice-foto-google-maps)

REKONSTRUKCE NÁDRAŽNÍ ULICE: Ulice Nádraží byla rekonstruována bez omezení v provozu. Dopravní a pěší provoz je výškově oddělen. Pro povrch chodníků byla využita zámková betonová dlažba. Na cesty byl využit asfaltový povrch. Nebyl vysázen ani jeden strom, nebyla ukotvena ani jedna lavička. Jedna z nejdůležitějších ulic v centru města je nadále průchozí a průjezdní zónou.

Promarněná příležitost, jménem Nádražní ulice (zdroj:https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/po-nadrazni-opet-jezdi-auta)

3.       Revitalizace Komenského sadů x Revitalizace Komenského sadů

REVITALIZACE KOMENSKÉHO SADŮ/ ZLÍN: Revitalizace parku vzešla z architektonické soutěže a získala oceněné park roku 2015. V parku došlo k vytvoření celé řady samostatných míst, která mají sloužit pro setkávání a trávení volného času: altánek, dětské hřiště, sedací trámy v trávníku, posezení v návaznosti na kavárny.  V parku byly instalovány vodní prvky a vysázeny květinové záhony.

REVITALIZACE KOMENSKÉHO SADŮ: Revitalizace byla zaměřena na obnovu cest. Charakter anglického parku byl ponechán beze změn. Nedošlo ani k plánovanému vytvoření vodní hladiny v zadní části parku. V rámci rekonstrukce parku nevznikl žádný další komunikační prostor ani místo setkávání.

Estetika ořezů stromů / pahýly nebo stromy?

Čím dál častěji můžeme kolem cest spatřit stromy v podobě pahýlů. Na první pohled vypadají jako by někdo nedokončil jejich kácení.  Stromy ve zhoršeném zdravotním stavu, s proschlou nebo poškozenou korunou, jsou zachraňovány tzv. torzovatěním. Kmeny bez koruny, nebo jen s redukovanou korunou, jsou novodobým tvarem v naší krajině. 

Ořez jírovců v Šenově u Ostravy.

Letité stromy, nejčastěji duby, lípy a jírovce, mohou být biotopem druhů (především brouků, ale i hub) vázaných na staré dřevo. Často se jedná o ohrožené nebo chráněné druhy hmyzu. Přítomnost těchto druhů je prokazována entomologickým průzkumem.  V případě, že průzkum najde takového páchníka hnědého (ohrožený druh hmyzu vázaný na dřevo starých osluněných stromů, jedná se deštníkový druh, což znamená, že jeho přítomnost předpokládá i výskyt podobně specializovaných a často chráněných druhů) máte často o torzo postaráno. 

Nová výsadba vegetuje vedle dožívajících dřevin

Spektrum důvodů pro záchranu stromů, není ale reprezentováno jen ohroženým hmyzem.  Stromům plnícím řadu celospolečenských funkcí je tak zvaným řezem „Na torzo“ prodloužena životnost na řadu dalších let.

Pro mnohé je ale tvar stromu bez koruny jen s několika málo větvemi nepřijatelný a nezvyklý. Právě estetické hledisko řezu často vzbuzuje nepochopení a nesouhlas. Na tento tvar stromů nejsme v krajině zvyklí, pokud se s ním setkáváme, bez znalostí důvodů a souvislostí, může to vést k neopodstatněným soudům a zavrhnutí.  Esteické hledisko, může být zmírněno přírodně blízkým řezem, kdy se snažíme navodit dojem, že větev byla zlomena. Tento typ řezu je vhodný zvláště do volné krajiny, kde působí mnohem přirozeněji. 

Šenovské stromořadí ma ještě jednu zvláštnost, když zde pojedete na začátku jara možná se vám podaří sledovat čejky, nádherné chocholaté ptáky. Nám už se to podařilo druhým rokem.

Jak vznikalo paletové posezení

Paletové posezení v Ostravě- Porubě vzniklo jako iniciační projekt s názvem Veřejný prostor na zkoušku. Jedná se o první veřejné paletové posezení v Ostravě, do jehož projekční přípravy se zapojili obyvatelé okolních domů.
Realizaci paletového posezení předcházelo vybrání lokality v rámci MO Poruba, její schválení radnicí a následně zorganizování veřejného projednání přímo na místě. Společně s obyvateli okolních domů byl vybrán prostor, materiál i forma úpravy, v tomto případě posezení.  Účastníci se zájmem o vývoji projektu, nechali své e-mailové adresy, na které jim byl následně zaslán první návrh k diskuzi. Od samého začátku, byla známa maximální realizační částka, tj. 50 000 Kč.

Pro realizaci posezení bylo poptáno několik firem, vzhledem k atypičnosti projektu se realizace zhostila, sice odvážná, ale ne zcela zkušená firma.

Realizaci paletového posezení provázeli administrativní a realizační překážky. Tou administrativní, byla nutnost vyřízení výpůjčky veřejného prostranství, ve prospěch spolku iniciujícího projekt. Realizační peripetie byly způsobeny především minimálními zkušenostmi firmy s paletovým nábytkem.  K zásadnímu rozkolu došlo u nerespektování technologie ošetření palet, kdy byla místo oleje použitá lazura, narušující původní barevnost posezení. Já jako projektant jsem to asi tři dny rozdýchávala, hloupost, nemyslím.

Posezení je schopno poskytnout až 20 míst k sezení. Na posezení byla instalována cedulka vysvětlující vznik i vývoj projektu. Ostatně vysvětlování a poskytování informací nelze podcenit. Pro lepší sezení a barevnost byly na palety připevněny sedáky a malované destičky. Zadní strana paletového posezení byla využita jako kreslící stěna. Součástí posezení je i truhlík s rostlinami.
  
Zajímavosti:

• Při vzniku posezení všichni tvrdili, že posezení bude nejpozději do týdne rozebráno. Stojí dodnes.
• Při osázení truhlíku, všichni tvrdili, že zítra tam už nebude ani jedna kytka. Přibylo jich dalších deset. Někteří lidé z okolních domů chodili květiny dokonce zalévat.
• Do týdne se na posezení objevila nálepka s nápisem Lovelavecka
• Po pěti měsících se na posezení objevil první a doposud jediný tag graffiti. Na funkci posezení to nemá vliv.
• Půl roku po realizaci, byla do posezení umístěna cash schránka.

Je centrum Ostravy mrtvým koněm?

Sedíš-li na mrtvém koni, sesedni. Tak praví jedno indiánské přísloví. Hau.

Centrum Ostravy rozhodně životem nepřekypuje. Otázkou tedy je, zdali je kůň mrtvý či polomrtvý? Zdali máme dostatek ovsa pro jeho vzkříšení nebo zdali nebude jednodušší koupit koně nového.

Ono to celkově s koňmi v Ostravě není jednoduché. Takže, od metafor, koní a „koňovozíků“ raději k tomu centru. 

odsunutý koňovozík (zdroj:Aleš Honus, Ostravan.cz)

Vylidňování a přerod městského centra není nic, s čím by se potýkalo jen město Ostrava. Trend vylidňování městských center byl identifikován a popsán. Jen v České republice se s ním potýká řada měst od Chebu, Litomyšl, Brno až po naši Ostravu.  

Energie náměstí tepajících životem, každodenních trhů, kamelotů na rozích ulic, pouťových divadel a koňských trhů. Energie městského centra každodenně plného lidí. Tato energie je rozptýlena, je pohlcena obchodními centry, uvězněna v kyberprostoru nebo přistižena při útěku za městské hranice.

Není však pravdou, že centrum je mrtvé. Centrum pouze hibernuje, hledá svou novou identitu. Mnoho evropských měst a městských částí prošlo přerodem. Ze starých nevyužívaných docků, továren a skladů se staly plnohodnotné městské čtvrti, veřejné parky a pobytová nábřeží.

Ani v jednou případě: Amsterdam - Borneo, Hamburg – Halfen city nebo Stockholm - Malmö, nikdo z koně nesesedal. 

nábřeží v Malmö (zdroj: http://publicspaces.ca/2014/02/postcards-for-public-places/)

Hamburg Halfen city (zdroj: /www.hafencity.com/en/concepts/open-space-in-western-hafencity.html)

Městské centrum Ostravy má v sobě mnoho děr, neboli mnoho příležitostí pro změnu. Kůň není mrtvý, potřebuje jen načerpat energii, potřebuje vědět jakou cestou se dát, koncept a vizi. Hlavně, ale potřebuje jezdce. Tím jezdcem by neměl být nikdo menší než hlavní architekt města.

Má veřejnost prostor v otázce veřejného prostoru?

Zapojování veřejnosti do rozhodovacích a plánovacích procesů měst a obcí není zdánlivě ničím novým. Zdánlivě, neboť perspektiva toho v jaké fázi, jakou formou nebo v jaké šíři by měla být veřejnost do plánovacích procesů přizvána, se velmi liší s mírou zainteresovanosti jednotlivých hráčů. Nejčastějšími hráči v tématu veřejných prostorů jsou: městské samosprávy, investoři, projektanti, aktivní spolky a sdružení až po „běžnou“ a běžně neaktivní veřejnost.

V případě prvních tří výše jmenovaných je veřejnost vnímána jako hlavní uživatel městského prostoru. V tomto ohledu se dbá především na bezpečnost, snadnou dostupnost a „všeobecnou přijatelnost“. Tyto tři hlediska se bezpodmínečně musí odrazit v každém projektu. V okamžiku, kdy vyvstane ať už čistě formální nebo upřímný a reálný požadavek na zapojení veřejnosti do plánovacího procesu.  Opakují se v prostředí Ostravy mnohdy jako přes kopírák dvě verze, obě  nedostačující.

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

1.       Toto šetření probíhá často v nejsnadnější formě, představující vyvěšení dotazníku na internetu. Vyplňujeme tedy dotazníkové šetření na podobu parku mimo oblast parku (příklad internetového dotazníku na podobu parku Milady Horákové). Děláme dotazníkové šetření na kvalitu dopravy mimo dopravní prostředky a dopravní infrastrukturu (integrovaný plán mobility).  Jednou z mnoha Achillových pat internetových dotazníků je jejich cílová skupina, tu pravděpodobně tvoří lidé s vyšší mírou zájmu o veřejné dění, než je zcela běžné.  Limitem tohoto přístupu je mnohdy i věk a vzdělání respondentů. 

VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ / VEŘEJNÉ PŘEDSTAVENÍ

2.       Druhý přístup se zrcadlí ve formě veřejného projednání, kde ovšem vše podstatné již bylo projednáno. Tento demonstrační akt prezentovaný jako Veřejné projednání záměru, by měl být správně nazýván Veřejné představení záměru. Jedná se o akci kdy je veřejnosti představen připravovaný záměr úpravy veřejného prostranství či stavby (např. VTP v Ostravě Porubě).  

V obou výše zmíněných případech se spíše zjišťuje názor veřejnosti na současný a navrhovaný stav. Nelze tedy mluvit o zapojování veřejnosti v pravém slova smyslu.
Veřejnost je nejen neocenitelným zdrojem informací o tom, jak je prostor využíván, o jeho úskalí i potenciálech, ale i studnicí nápadů od jednoduchých „zlepšováků“ po koncepty prostoru. Využívat veřejnost jen jako cílové uživatele a němé posluchače je tedy mrháním potenciálu letitých zkušeností.
Veřejnost lze zapojit do brainstormingu, hlasování, kreslení do slepých map, metodických her nad formou prostoru aj.
Některé z přístupů, které využívají potenciálu veřejnosti jsou ukázány  na níže přiložených fotografiích.  Možností je, ale nepřeberně mnoho, je potřeba je citlivě zvažovat a cíleně pasovat pro dané potřeby. Neboť z nezdařených akcí může mít veřejnost i městská samospráva neuspokojivý a demotivující pocit.

Projednání podoby úpravy dvora včetně inspiračních podkladů. Projednání probíhalo přímo v prostorech dvora zapojeny byly všechny věkové kategorie

Návrh podoby dvory. Kreslení do slepé mapy: hlavní pěší trasy, umístění a forma herních prvků (Veřejné projednání Ostrava Poruba)

Výstup tvorby mentální mapy centra Ostravy (akce Hra na Ostravici)

PROLUKY, aneb pohledem studentů pražské ČVÚT do centra Ostravy

Výstava je otevřená veřejnosti vždy v pracovní dny od 8-17 hod, do 15 února 2016. 
 
Od poloviny ledna do poloviny února je v prostorách vedle současné radnice Moravské Ostravy a Přívoz, v místech kde stával bankomat České spořitelny, ke zhlédnutí výstava pražských studentů ČVÚT.  Na výstavě je možno spatřit 26 posterů věnujících se řešení proluk v centru města Ostravy.

 

 Černá louka se zástavbou vysokopodlažních budov ???

Jako červená niť se celou výstavou tiše prolíná sousloví stavební pozemek.  Nazíraní na městské centrum jako na cedník nezaplněných děr, má bezesporu své opodstatnění.   Perspektivě stavebního architekta nepřišla na milost ani Černá louka, i zde se k pozemkům přistupovalo jako k potenciálním stavebním parcelám.  Zahušťování zástavby by městskému centru bezesporu prospělo. Musím se ale ptát zdali v okamžiku, kdy pracně a bezútěšně hledáme funkční využití pro stávající stavby, např. komplex budov bývalého obchodního domu Ostravica – Textilia, poloprázdný dům světoznámého architekta E. Mendelsohna, z poloviny nevyužitá prodejna Knihcentra na Smetanově náměstí aj., je zahušťování zástavy to co vytrhne trn z paty historickému centru.

 

Jeden prostor dva odlišné přístupy

Napadlo mne, jak by vypadalo městské centrum pohledem ateliéru zahradních architektů. Nezměnilo by se pod jejich perspektivou v Zahradní město, plné odpočinkových stepping stones, nášlapných zelených kamenů, menších parčíků a veřejných prostorů, které by mohly plnit stejně dobře funkci dočasnou jako trvalou. 

Návrhové řešení ze strany „pražských“ studentů je odvážné, kreativní a problematiku městských proluk opětovně, alespoň na chvíli, eskaluje. Pohled budoucích architektů na řešení městského centra může být zajímavý i pro ty co se zrovna architekturou nezabývají. Strefili se studenti do našich představ o podobě města, kde bychom si přáli žít?